Student
Johannes je mladík, který se ve zdech kláštera ocitl vlastně náhodou. Jednou, když zuřila sněhová bouře, objevili jej řádoví bratři kousek od cesty směřující ke klášteru. Byl celý promrzlý a ztratil vědomí. Klášterní bratři mu tedy zachránili život. Kde se na cestě tenkrát vzal nikdo přesně neví. Tvrdí o sobě, že je student, který se vydal do světa, aby se dále vzdělával. Dosud nenabral tolik síly, aby mohl putovat dál, tak využívá místní pohostinnosti. Velmi se zajímá o klášterní skriptorium. Je velmi výřečný, ale o dvé minulosti hovoří velmi nejasně. Občas ve vých fantaziích zachází do velmi zvláštních končin, ale pak se rychle umírní. Evidentně má nějaká tajemství, která nechce vyjevit. Až klášter opustí, bratřím se uleví.
„Culpam poena premit comes“
–
„Trest stíhá v patách vinu“