Zlatnice
Alwina je na první pohled zdrženlivá, elegantní a kultivovaná žena, která působí až nepatřičně vznešeně. Není ovšem divu – je to mistryně v oboru a žena neochvějného smyslu pro řád, preciznost a krásu. Na dvůr markraběnky přišla před necelým rokem, údajně po osobní tragédii, a její důvěrné přijetí samotnou paní Adelheide vyvolalo v okolí nemalý šum. Její přítomnost na dvoře budí rozpaky – věnuje se svému a nepříliš dbá na dění kolem ní. Možná je to i tím, že je příliš vzdělaná pro služebnictvo a zároveň příliš svá pro šlechtice.
Nevyhledává společnost, ale není nevlídná. Její oči jako by sledovaly vše a věděli více, než dávají najevo. K dětem a ženám je přívětivá, mužů se spíše straní nebo s nimi jedná jako s rovnými – velmi přímo a beze studu.
„Existuje i další forma pokušení, jež skýtá ještě větší nebezpečí. A tím je nemoc zvaná zvídavost … Právě ona nás vede k tomu, abychom zkoušeli a objevovali tajemství přírody, tajemství, která leží mimo naše chápání, která nám nic nepřinesou a která by člověk nikdy neměl toužit poznat.“ Aurelius Augustinus
„Memini omnium, ignosco nemini. Qui me ornavit floribus, spinis me vulneravit.“