Pacholek na markraběcím dvoře
Nedostudovaný bakalář, kterého nouze udělala pacholkem na markraběcím dvoře. Přemýšlí rychleji, než mluví, a proto působí jako trouba, i když v hlavě mu to šrotuje. Věří, že kdyby měl ještě tři měsíce studia, byl by arcibiskupem. Pořád nosí pečetidlo, které si sám vyryl. Rád by jednou vedl vlastní právní kancelář nebo úřad. Bojí se, aby nebyl směšný. Že se mu lidé smějí i za zády. Že nikdy nebude „vysoko“ a dost důležitý. Chce být uznáván jako chytrý a schopný muž, před kterým se sklání i ti, co ho kdysi přehlíželi. Zlomit výsměch, který ho provázel celou školou – a udělat to stylově. Ve hře bude hledat uznání, možná i lásku, ale hlavně způsob, jak ostatní ztrapnit a sám povyrůst. Protože i bez magisterského titulu má na víc než většina univerzitních mistrů a on to všem ukáže.
Závist je smutek nad cizím štěstím.