Dvorní dáma
Urozená dvorní dáma markraběnky. Slyšela o sobě, že je ledová a přísná – ale je to tím, že Kunigunda ví, kde je její místo, a nedopustí, aby to někdo zpochybnil. Je tu od toho, aby všechny na markraběcím dvoře srovnala do latě a to se jí povede! Kunigunda vyrostla v rodině, kde povinnost znamenala všechno – a emoce nebyly vítány. Nikdy se neprovdala, její snoubence zabil turnajový kůň. Od té doby je dokonalým obrazem ledové důstojnosti. Služebnice řádu, etikety, řízené krásy. Ale někdy ji bolí ruce tak, že v noci nemůže spát – a někdy se modlí, aby už to celé skončilo. Potřebuje cítit, že její život měl význam. Že pevnost, kterou kolem sebe vybudovala, nebyla zbytečná. Má strach, že přijde o svou důstojnost a postavení. Že udělá chybu a bude za ni potrestaná před celým světem. „Jedna skvrna, jeden šepot – a propadneš se mezi špínu.” Bojí se, že je v hloubi hříšná. Že všechno její káznění druhých je jen zoufalý pokus nemyslet na sebe. Potřebuje kontrolu. Bez řádu a disciplíny přichází chaos – a v chaosu se ztrácí důstojnost, postavení i bezpečí. A ona si nemůže dovolit být znovu ponížena. Ve hře bude řešit napětí mezi dvorem a duchovní sférou, možná i ohrožení své reputace. Bude konfrontována s někým, kdo její svět rozruší.
„Lepší je špatný pořádek než žádný. Kde chybí řád, tam přebývá zlo.“
Svatý Augustin, O křesťanské nauce, I.27–28