Ve svém životě viděl již velmi mnoho utrpení, zažil mnoho zklamání. Přichází snad odněkud ze zámoří, umí krásně vyprávět příběhy. Nejraději ty o slávě Jeruzalemského království. Vždy se snažil být dobrým křesťanem, i přes to, že jej Bůh podrobuje až příliš velkému množství zkoušek. Neztratil víru zcela, ale ztratil příliš mnoho lidí, které miloval. Ale stále ví, že Bůh vede jeho kroky tak, jak je třeba. Jak pevná je jeho víra a co ještě vydrží? Pronásleduje ho minulost a přemýšlí o své budoucnosti. Často hloubá o tom, jaký je vůbec veškerého bytí na tomto světě. Svoji minulost si úzkostlivě chrání, navíc nemá nikoho, komu by se s ní svěřil.
„Spem retineo spes una hominem numquam relinquit“
–
„Podrž si naději! Naděje jediná člověka nikdy neopouští“