schovanka markraběnky
Sirotek, mladičká Reinlind odnikud měla to štěstí, že se jí ujala samotná markraběnka z Babenberku, která ji od dětství poskytla útočiště a výchovu hodnou šlechtičny. Chycena mezi dvěma světy – ostatní služebné jí závidí, šlechtické dcerky nad ní ohrnují nos nebo ji přímo šikanují. Nepatří nikam a přesto neztrácí svou laskavou povahu a nevinnost. Její cesta je dána osudem, který nad ní dlí již od narození a osud je mocný pán, ze kterého je těžké se vymanit.
„Všecko prý, co se stává, osudem se stává. Tomu-li však místa dáme, nic více není v moci naší a veta jest po svobodné vůli. K tomu však kdo by přivolil, všecken lidský zvrátil by život. Na darmotě dávání zákonů, na darmo kázeň, pochvala, hana a napomenutí, aniž jest jaké spravedlnosti, dobrým odměnu, zlým pokuty přisuzující.“ Aurelius Augustinus
„Floruit in silentio; fatum ei dominatur.“