Pokud je někdot předobrazem bohabojného mladíka, pak je to Siegfried. Je to dobrý křesťan plný ideálů. Rovněž rytířské ctnosti mu nejsou cizí. Na Babenberský dvůr přišel, aby se etabloval ve vyšší společnosti. Je poněkud překvapen uvolněnými mravy ve svém okolí, ale nenechává se jimi strhnout. Dosud nepoznal lásku a to je snad to jediné, co ho skutečně trápí. Snad brzy najde tu pravou. Bude muset odolávat pokušení, musí se postavit vlastnímu strachu a bojovat za rytířské ideály. Může působit poněkud naivně, ale to vychází z faktu, že věří v lidské dobro a chce za něj bojovat.
„Dum spiro, spero“
–
„Dokud dýchám, doufám“