Velitel stráží
Ulrich se narodil do rodiny panské chůvy a kováře. Díky své matce měl vždy poměrně blízko k urozeným dětem a proto se naučil i určité úrovni mravních způsobů. V dospělosti se díky známostem v prostředí šlechty vypracoval na velitele stráží. Nepatřil mezi obyčejné biřice, kteří svoji službu brali jako jistou práci, kde dostanou najíst a napít a kde, pokud vše neprohrají v kostkách, mohou svůj měšec i slušně naplnit. Ulrich byl, dá-li se to u prostého člověka tak nazvat, ctnostný a svoji službu bral spíše jako poslání. Poslání chránit svoji paní, být ji vždy nablízku. Možná až příliš nablízku. V kraji není oddanějšího služebníka, který by byl ochoten pro svoji paní snad i vlastní život položit. Jistě si prožije obrovské emoce, jak už to tak u zamilovaných bývá.
„Verus amor nullum novit habere modum“
–
„Pravá láska nezná žádnou mez“